Nick: Izzy
Fc: Jacob Lee
Věk: 28 / 2303 let
Rasa: Fénix
Národnost: Dán
Zaměstnání: Knihovník
You can never get a cup of tea large enough or a book long enough to suit me.
PŘIROZENÉ SCHOPNOSTI:
pyrokineze, regenerace, léčení, velká síla, přeměna ve zvíře [fénix]
SCHOPNOSTI NAVÍC:
termokineze
Arne je přesně ten typ chlapa, kvůli kterému by do jeho milované knihovny zavítali i ti, pro které je kniha a čtení sprosté slovo. Za ta staletí už se tomu přestal divit a jen v případě, že nelistuje nějakou knihou, tak sleduje jak všechny dívky utíkají očima zpátky ke knihám kdykoli se na ně podívá. Koho by taky nezaujal někdo tak elegantní jako tenhle sto devadesát centimetrů vysoký atlet? Už jen to, že by nikdo nečekal takovou postavu od někoho kdo tráví většinu svého času s nosem zabořeným v knihách.
Dlouhé vlnité hnědé vlasy, svou barvou tak krásně ladící s jeho oříškovýma očima, nosí obvykle rozpuštěné, ale ani culíkům se nebrání je-li to pro něj zrovna praktičtější. Vousy má vždy pečlivě upravené.
Nejčastěji jej můžete zahlédnout v elegantním outfitu složeného z přiléhavé košile, kravaty, vesty, k nim padnoucích kalhot a oxfordek. Často k nim přiřazuje i bronzové kapesní hodinky s motivem orla, které dostal darem od dávného přítele, který už několik desetiletí leží na neznámém hřbitově. Jeho pracovní outfit obvykle ještě doplňují nedioptrické brýle, které z něj teprve dělají toho správného knihomola. Tenhle dojem, ale krásně zabíjí tetovaný rukáv na pravé paži jehož motivem je severská legenda o Gullveig, fénix třikrát probodený kopím. Svou postavu by si určitě neudržel, kdyby opravdu jen seděl v knihovně a tak když jej spatříte běhat za městem, tak vždy jen teplákových kraťasech, černém tričku a teniskách.
Ačkoliv je jeho život již od samotného prvopočátku spřažen s ohněm, není Arne nijak zvlášť výbušný jedinec. S největší pravděpodobností to bude roky strávenými mezi svazky knih a neustálé snaze o zlepšení sebe sama. Není pro něj prostší způsob jak se uklidnit, než začíst se do nějaké knihy.
Na první pohled je Arne docela studený čumák bez emocí a snahy komunikovat s kýmkoliv. Toto je, naštěstí jen přetvářka, takový…řekněme obranný mechanismus, který se u něj vyvinul přibližně po jeho prvním znovuzrození. Není pro něj lehké neustále ztrácet přátele, kteří žijí jen pár desítek let a pak zemřou a část tohohle fénixe s nimi. To také ukazuje na jeho něžnou duši skrývající se pod touto slupkou z ledu. Komukoli kdo to zrovna potřebuje milerád pomůže, ale vždy se snaží tvářit jako ten tajmný zachránce beze jména. Často ho můžete zahlédnout v zimě v jak pomáhá lidem bez domova nejen rozléváním polévky, ale i pomocí své schopnosti thermokineze je všechny zahřívá.
Nemyslete si, ale že nevěnuje čas i sám sobě. Ve svém volném čase nejraději leží mezi knihami, nebo v kavárně či čajovně. Nelejme si čistého vína, za ta léta už přečetl snad vše co za přečtení stálo, a to co nepřečetl, zřejmě nemělo moc velkou hodnotu, nebo to zaniklo dřív, než se to dostalo k němu. Knihy čte zásadně v originále. Jakpak by ne, když měl tolik času učit se cizím jazykům. Když už mluvíme o umění, miluje hru na piano. Je to také jediný hudební nástroj na který si našel čas naučit se hrát. Alkohol mu také není nijak cizí. Zvládne v menší míře cokoliv, ale ze všeho nejvíc miluje whiskey.
Pokud máte to štěstí a dostanete se mezi tu malou skupinku lidí, kterým věnuje svou pozornost, tak věřte, že pokud nejse sobestřední ignoranti bez špetky respektu k životu, vězte že vás brzy zavrhne a budete mu lhostejní.
Sám sebe označuje spíš za pansexuála, jelikož odjakživa tvrdí, že ten kdo se omezuje jen na jednu možnost, tak se okrádá o zbytek krásných věcí na tomto světě. Vzhledem k tomu, že pokud s někým naváže jakýkoli druh vztahu, tak jeho nevyhnutelný zánik jej vždy ničí, je naprosto pochopitelné, že si raději vybírá partnery jen na jednu noc. Přesto stále však hledá někoho, kdo s ním bude schopen strávit věčnost.
Kristus se ještě neměl pár set let narodit, když se na prahu jednoho římského centuriona objevil košíček. V něm v byl v hedvábných dečkách posypaných popelem zabalen zlatovlasý chlapec. Onen Říman si jej osvojil a tehdy získal chlapec jméno Quirinus. Vyrůstal tedy v této zámožné rodině, kde se mu dostalo výborného vzdělání a vzhledem k otčímově povolání i vojenského výcviku. Na oslavu jeho patnáctých narozenin jej otčím vzal na gladiátorské zápasy kde se při nespravedlivém rozsudku smrti jeho favorita naštval natolik, že se poprvé projevila jeho schopnost ovládat oheň. Od té chvíle byl oslavován jak syn Vulkána. Byl to konec poklidným dnům, všude jej pronásledovala ochranka a každý jej chtěl znát. Tak tomu bylo až do doby než v osmnácti jel podpořit římské vojáky do Gálie.
Nemá smysl to rozmazávat, jelikož si to sám již pamatuje jen mlhavě. Během několika prvních dní byla jejich základna dobyta Galy a jemu se podařilo uniknout jen díky svým schopnostem. Poté ho jeho kroky zavedly do budoucího Dánska kde zůstal několik dalších desetiletí. Během této doby zjistil, že nestárne a začal se uzavírat do sebe. Zpřetrhal i poslední vazby s přáteli a začal cestovat. Nikde nezůstal příliš dlouho.
Roku 1826 a Arne se po dlouhé době vrátil do Dánska, které mu před tolika staletími tolik učarovalo. Zde žil deset deset a nedlouho před tím, než se chtěl odstěhovat pryč, se seznámil s Hansem Christianem Andersenem. Tito dva mladí pánové se začali scházet víc a víc, až se mezi nimi utvořilo pouto, které bylo více než přátelské. Fénix byl inspirací mladého umělce po celý jeho život. Nikdy nebyl šťastnější, avšak zároveň nikdy nezažil větší úzkost. Viděl jak jeho věrný přítel stárne a chátrá, z jeho kdysi kaštanových kadeří se vytrácí barva a v očích, které všude viděly jen dobro se ztrácí život. Nemohl již nadále zůstat v místech, která mu tolik připomínala jeho drahého Hanse a tak neprodleně po jeho pohřbu odcestoval.
Až do roku 1914 cestoval po světě, učil se jazykům a snažil se pomáhat lidem. Období obou světových válek strávil v Brazílii, kde se pokoušel léčit chudé občany tamních chudinských čtvrtí. Po skončení toho hrůzného světového konfliktu se přestěhoval do New Yorku kde si otevřel drobné knihkupectví v kterém fungoval dalších šedesát let. Tehdy se k němu začaly dostávat zvěsti o městečku kdesi v Massachusetts. Vždy o něm slyšel v souvislostech týkajících se nadpřirozena, a tak se rozhodl změnit lokál a přesunout se o dům dál.