Nick: Faris
Fc: Chris Evans
Věk: Neznámý / +- 30 let
Rasa: Anděl - archanděl
Národnost: Američan
Zaměstnání: Pediatr v nemocnici
What a brave little ladybug you are.
PŘIROZENÉ SCHOPNOSTI:
teleportace, léčení, regenerace, vzkříšení, telepatie, intuice, navštěvování snů
SCHOPNOSTI NAVÍC:
biokineze, telekineze, čtení myšlenek, neviditelnost
Jak takový archanděl vůbec vypadá? Nejspíš byste to ani do tohohle doktora netypovali. Sice je na tomto světě více pohledných lidí, ale Michael je spokojený s tímto skoro dvoumetrovým brunetem. Jeho lidská schránka je jedna veliká horda svalů. Široká ramena, malý pás, obří chlapské ruce. Má krásné modro-zelené oči. Hodně lidí se hádá, jaká barva to ve skutečnosti je. Někdo říká, že je to modrá, někdo říká, že zelená. On (aby mu s tím dali pokoj a aby obě strany uklidnil) říká, že jsou tyrkysové. A abych mluvila pravdu, on sám to pořádně neví. Protože v hlavě má převážně práci, holení není často na pořadu. Pokud ho někdy najdete s hustým strništěm, je to znamení náročného období. Ještě předtím než se v tomto těle usadil, jeho právoplatný majitel si nechal udělat tetování na levém rameni. Není to nějaká obří záležitost. Je to drobounká býčí hlava.
Protože v tomto století zastává práci pediatra, musí se oblíkat slušně. Košile, sako a kalhoty. Tento styl už jede řádku let a málokdy z něho vystupuje. Nemá rád moc komplikované styly a toto je pro něj ideální. Plášť je u něj normálka…je to doktor. Proto bílá a modrá jsou nejčastější na jeho oblečení. Ale pokud má volno a může ze své pracovního stylu upustit, obyčejná trička a džíny jsou dalším typickým oděvem.
Jeho křídla si také zaslouží zmínku. Neukazuje je jen tak někomu. Neviděl je nikdo kromě Otce a jeho bratrů. Ne, že by se za ně styděl. On nemá zkrátka potřebu je nějak vystavovat. Jsou obrovská, mají dlouhé bílé peří, které mají světle modré konečky.
Otec ho popisuje jako hodného synka, který je mu loajální společník. Je schopný udělat cokoliv, aby byl Bůh spokojený. Miluje svého otce nadevše, i když ho pár desítek let neviděl, a snaží se pomáhat na zemi tak, jak mu bylo dáno. Pomáhat lidem…vždyť je to andělská povinnost. Lidi shledává jako pozoruhodná stvoření. Často jim říká mravenci nebo berušky, ale nemyslí to nějak špatně. Je to spíše z pobavení. Úplně na začátku, když se rozhodl vydat se sem dolů, s jiskřivýma očima sledoval Otcovo dílo. Někteří andělé jim opovrhovali, mluvili o nich jako o zbytečnostech. Jenže tenhle archanděl jim byl fascinován.
Protože je nejstarší anděl, má chuť ochraňovat své bratry a sestry. Aby je ochránil, je schopný chodit i přes mrtvoly. Sice ho občas naštvou o tom, jak se chovají, ale nikdo není dokonalý. Ani andělé nejsou. On sám má několik věcí, které by nejraději vymazal. Kolikrát už byl za otcem, aby mu některé vlastnosti smazal. Byl za to poučen, a i když by se nejraději zeptal znova, nechtěl Otce rozhněvat ještě jednou. Vždyť on má být ten poslušný syn. Žárlivost je něco, co se k němu dostalo, když Bůh stvořil lidi. Začal se o ně starat a miloval je daleko více, než anděly. Tato vlastnost sice více seděla na jeho bratra, ale to neznamenalo, že on by byl opakem. Na rozdíl od Lucifera, on se přesto přenesl. Polkl svojí závist a raději se staral o důležitější věci. Je striktní, když jde o vedení. Sice jako člověk vede akorát svou malou ordinaci, ale tam nahoře musí občas za svého Otce zaskočit. I Bůh si přeci potřebuje odpočinout. A když už byl zmíněn jeho mladší bratr, který ho pravděpodobně z hloubi duše nenávidí, má ho rád stejně jako předtím. Možná i dokonce více. Mrzí ho, že ho nemohl vidět v nebi každý den, ale co mohl dělat. Tam se jeho bratr už asi nikdy neukáže. Stýská se mu po jeho bratrech a doufá, že se jednou setkají, jako jedna šťastná rodina.
Když byste ho chvíli pozorovali a znali jste ho trochu lépe, můžete si ho splést s jiným archandělem. Velice rád se směje, a i když je to škodolibé, nad lidskou pošetilostí se může za břicho popadat. Chceš si udělat z tohoto muže slouhu? Pomůže ti, ale to je všechno. Otroka si z něho neuděláš. On už otrokem je, ale patří jinému pánovi. Pokud mu budeš nějak rozkazovat, bude se snažit, aby se ti nevysmál do tváře. Nechce nikoho ranit, když už se tak hezky snaží, ale marně. Nechce nikomu zničit naděje, ale v jeho případě je to zcela nemožné. Proklínejte ho, zlomte jeho tělo, ale on nepovolí. Jen vám na to poví „Modlete se a On mě vám snad půjčí.“
Protože pracuje s dětmi, dovedl se naučit jemný a trpělivý. Není to s těmi drobky někdy lehké, ale on si dovede vždy poradit. S nimi je to jednodušší než s rodiči. Kvůli nim měl chvilky, během kterých by to nejraději zabalil. Matky za ním chodí i s malou rýmou a kašlem a vezmou každou chvilku, kdy se ho zeptají, jestli by je také nevyšetřil. On se jen hezky usměje a řekne „Praktický lékař je o patro výše.“ S fotry je to občas trochu složitější. Ti se buď s ním chtějí hádat, bavit se s ním o včerejším fotbalovém utkání, nebo flirtovat. Zkráceně řečeno, usmívá se na všechny typy lidí. Buď je to uklidní, nebo naštve, ať si vyberou.
Nejoblíbenější nikdy nebyl ten nejstarší a to znamenalo v případě Michaela a Lucifera. Protože Lucifer byl preferován jak Otcem, tak Matkou, nejstarší se rozhodl uzavřít do sebe. Ano, už takto od začátku svého bytí se přikláněl k hříchům. Stranil se bratrům, tak rodičům a jen konal to, co mu bylo nakázáno. Kolikrát už mu bylo šeptáno do ucha, aby je nenáviděl, ale nemohl to udělat; na to svou rodinu měl až moc rád. Už od počátku byl pečlivý. Chtěl, aby Otec byl na něj alespoň jednou hrdý, aby ho pochválil. Stálo se to málokrát, protože Jitřenka dovedla vymyslet něco daleko lepšího. Jenže jak čas plynul, on si na to začal zvykat. Nad žárlivostí jen mávl rukou, ale to neznamenalo, že se nestranil. Preferoval být sám a jen tiše akceptoval vše, co kolem něj procházelo.
Když jeho milovaný bratřík spadl, on jen pozoroval s chladným klidem. Nesmál se mu, nepřál mu vůbec nic. Nerad viděl vyhnání svého mladšího bratra, ale byla to hloupost. Otcovo slovo platí, a pokud rozpoutáš rebelii, samozřejmě přijdou následky. Matka také ukázala svou pravou tvář. Lidé by si říkali, že Michael musel cítit spokojeně. Bratr, který bral všechnu lásku a kredit, a Matka, která mu neprojevovala žádnou lásku, spadli a on může jen spokojeně sledovat, jak je vaří plameny pekelné. Tak to vůbec nebylo. Zlomilo mu srdce, že to dopadlo takto. Měl oba rád, i když to nedávali ani jeden najevo. Protože jeho bratrové byli dobrodružnější než on, už dávno se vydali dolů a dělali zázraky pro lidi, kteří nevěřili. On měl bohužel práci s drakem a tato práce se protáhla déle, než čekal. A také se přít o Mojžíše…To byla také práce za všechny prachy. Kolikrát se to vůbec musel zjevit? Pokud ho vzpomínky neklamali, naposledy to bylo té francouzské dívce. Jana se jmenovala, že? Škoda, že ti ostatní byli zaslepeni hříchy. Když už šlo o lidi, proč ho ztotožňovali s Ježíšem? Byl z toho trochu zmaten. Měl toho kluka rád, ale archandělovi se i přes menší skulinky se jeho život líbil.
Po několika letech se rozhodl podívat, co se děje na tom světě. Otec měl jiné starosti a nejspíš mu ani nevadilo, že si jeho nejstarší syn rozhodl jít tam dolů. Člověk Michael se na tomto světě ocitl, když bylo jeho schránce něco kolem třiceti let. Než tělo převzalo jméno Michael, tento člověk se jmenoval Patrick. Tento chlapík byl americký voják, který bojoval ve válce proti Vietnamu. Chudák mužík nebyl ve stavu, ve kterém se mělo jít do války. Archanděl pochopil, že tento človíček má velkou kuráž. Jeho hlavní cíl bylo zachránit Jižní Vietnam. Doma ho považovali za blázna, protože viděli jen americké oběti, ale nikoho jiného. Patrick o tom nechtěl ani slyšet. Myslel na to, že pokud komunisti vyhrají, bude to další výhra pro Rusko a Čínu a to se mu vůbec nelíbilo. Smrtelník ze začátku si chvíli myslel, že blázní kvůli válce, když slyšel archandělův hlas. Chvíli mu trvalo, než povolil. V tu d
obu, co
přenechal velení Michaelovi, Amerika se začala stahovat, ale Patrick a jeho jednotka se snažila způsobit severní části co nejvíce škod. Jenže vešli do pasti a byli pod palbou. V ten den Patrick umřel a „narodil se“ Michael. Ten pomohl americkým vojákům do bezpečí. Od začátku věděl, že tato válka byla pro jih prohraná. Nepociťoval smutek, ale nebylo mu dvakrát příjemné, že Patricka tak trochu podvedl. Ale tento mužík ho naposledy uklidnil s poznámkou „Doma na mě stejně nikdo nečeká.“ Jeho rodina ho zavrhla potom, co odjel. To Michaelovi přišlo hnusné. Jejich syn, bratr reprezentuje svou vlast a oni ho takto nechají na holičkách. Ale musel to akceptovat, protože Patrick už byl dávno pryč. Pro archanděla to ale znamenalo jednoduší splynutí do davu. Jen si vybrat jiný stát a nemusí nic řešit.
Jak je často zmiňováno, tento archanděl miluje děti a rodinu. A proto se rozhodl, že se stane doktorem. Otec sám říkal, že má pomáhat lidem, jak nejlépe může. Medicína byla dobrá příležitost pro tohoto chlapíka. Po pár letech dosáhl titulu doktora a mohl se vydat do světa léčit. Rozhodl se pro malé městečko Shadowhills. Když se dozvěděl, že jeho bratr se zde zdržuje, měl nepříjemný pocit. Uvidíme, zda se ti to dva bratři setkají a jaká bude jejich reakce. Doufejme, že Bůh bude nablízku.